English









Kontakt

Constellation s.r.o.
Na Poříčí 26, 110 00 Praha 1
Czech Republic
tel +420 224900090
fax +420 224900095
office@constellation.cz

Novinky

Bez čínštiny si v provinciích neobjednáte ani lístek na vlak, rozhovor v Hospodářských novinách, 3.1.2012

Jan Brázda, headhunter a vedoucí partner společnosti Constellation

Rozhovor

Nedávno se vrátil z Číny z kurzu mandarínštiny. Ne že by si myslel, že už příští rok začne vyhledávat manažery pro čínské firmy, ale při cestách po tomto státě zjistil, že v provinciích je mu znalost angličtiny k ničemu. A také nerad nechává něco náhodě – nepochybuje, že se čínské firmy začnou v Evropě prosazovat. Jan Brázda, headhunter a jeden z porotců ankety Hospodářských novin 25 žen českého byznysu, se od řady svých kolegů liší třeba v tom, že po Praze jezdí tramvají, protože rád pozoruje lidi. V nadcházejícím roce očekává, že firmy nebudou manažerům platit horentní sumy. „Za poslední čtyři roky klesly odměny vrcholových manažerů o třicet procent,“ říká.

* HN: V čem vy osobně vidíte přínos ankety 25 žen českého byznysu?

Psychologicky je určitě užitečná. Hlavně pro ostatní ženy. Ale asi bych nevyhlašoval pořadí, nýbrž vyhlásil prostě – toto je pětadvacet žen českého byznysu. Jsou tam totiž nesouměřitelné osobnosti. Firmu Google zná každý, firmu Ryor ne. A možná by bylo také dobré, kdyby se s kandidátkami mohli předem porotci setkat a popovídat si s nimi.

* HN: Jak jste vybíral vy?

Podle toho, jak je znám, ale ani já neznám všechny. Takže mi může uniknout spousta žen, které zná zase jiný porotce. I proto by bylo dobré, aby se porotci sešli, o svých kandidátkách něco řekli, a ti ostatní měli dost času sehnat si k tomu informace. Já osobně bych výše hodnotil ženy, které vedou svůj byznys, do něhož investovaly jméno, svůj majetek. Na rozdíl od manažerek nadnárodních firem, jejichž úspěch, pokud je to úspěch, je daný úspěchem té firmy. Ony mají z vedení dost věcí nalinkovaných. Je to nesouměřitelné. Firmy pořád podceňují reference

* HN: Firmu Constellation jste otevíral v roce 2009. Nebyl to tehdy risk?

Tenkrát jsem nabyl pocit, že bych už neměl zvyšovat hodnotu cizích firem, ale založit firmu vlastní. A máte pravdu, byl to risk. Protože v té době zavíraly pobočky v Praze i velké nadnárodní headhunterské společnosti. Ale byla to nejlepší věc, kterou jsem mohl udělat – jsem svým vlastním pánem a firma funguje tak, jak jsem si představoval.

* HN: Vždy jste chtěl být headhunterem?

Ne. Já jsem spíš celoživotním manažerem. Ale ono to s tím souvisí. Podle mne nemůže být headhunterem člověk, který sám firmu a lidi neřídil. Já šéfoval velkým firmám a sám jsem si vybíral desítky kandidátů do svých týmů. Člověk musí nejprve něco dokázat a teprve potom radit druhým. Učil jsem se i na svých vlastních chybách. Třeba jsem si nesehnal na kandidáta dostatečné reference. A to je nesmírně důležité, protože papír neboli životopis snese vše.

* HN: Takže tam často nestojí pravda?

Tahle věc se podceňuje stále. Já sám jsem se ve své manažerské praxi musel několikrát rozloučit s pracovníky, kteří byli prostě špatní. A pak jsem zjistil, že třeba nastoupili v jiné firmě na ještě vyšší post.

* HN: Dělal jste manažera hned po vysoké?

Kdepak, začínal jsem od píky. Po státnicích jsem nastoupil v podniku Brněnské veletrhy a výstavy – na jednom pavilonu jsem se staral o vystavovatele. Ale ve World Trade Center Brno, což byla dceřinka BVV zaměřená na navazování mezinárodních kontaktů, jsem už pak dělal šéfa. Spolupracovali jsme tři roky s prezidentskou kanceláří i Úřadem vlády. Doprovázeli jsme Václava Havla do Izraele, Jižní Ameriky, Oceánie, Austrálie. Podařilo se nám vždycky sestavit skupinu čtyřiceti podnikatelů, kteří v teritoriu měli zájem o podnikání, a byla to tehdy docela úspěšná propagace českého průmyslu. Těší mě, když teď potkám ty podnikatele, a oni mi říkají, že se jim podařilo po šesti sedmi letech uzavřít smlouvu právě díky těm obchodním jednáním, která jsme tam připravovali.

* HN: Máte nějaký zážitek s Václavem Havlem?

Při cestě do Jižní Ameriky v roce 1996 jsme po náročném celodenním programu, někdy o půlnoci v lobby hotelu v Santiagu, pili s prezidentem Havlem plzeňské v plechovce, přivezené z Čech zástupci pivovaru. Václav Havel tenkrát pivo nedopil a ředitel pivovaru v žertu prohlásil, že musí být nemocný. Později se ukázalo, že opravdu už tehdy vážně nemocný byl, ale naštěstí se dožil ještě dalších patnácti let plnohodnotného života.

* HN: „Ulovil“ někdy někdo vás?

Ano, byl jsem headhuntován na post šéfa české pobočky American Express. A když se na to dnes dívám z pohledu headhuntera, tak bych se nedal ani na long list – seznam kandidátů, který se předkládá klientovi. Asi jsem tehdy na velmi mladého kolegu nějak zapůsobil, protože odborníkem na platební karty jsem v té době fakt nebyl. Ve finále jsem pak vedl American Express pro střední a východní Evropu. Mandarínština se bude brzy hodit

* HN: Před nedávnem jste se vrátil z kurzu mandarínštiny v Číně. Proč právě čínština?

Líbí se mi čínská kultura. Byl jsem tam několikrát, když jsem tam organizoval výstavy v Šanghaji, a vystačil si s angličtinou. Ale loni jsem byl s rodinou v provinciích a zjistil jsem, že si tam bez čínštiny neobjednám ani lístek na vlak. Rok jsem se učil v jazykové škole v Praze, ovšem šlo to pomalu, takže jsem před třemi měsíci odjel na kurz mandarínštiny do Pekingu.

* HN: Děláte to i kvůli headhuntingu?

Primárně ne. Ale když sledujete expanzi čínských firem, které skupují v zahraničních firmách podíly, usoudíte, že čínského kapitálu a firem bude v Evropě přibývat. A pak se bude jazyk hodit.

* HN: Kolik mozků během jednoho roku dodáte?

Loni to bylo kolem třiceti „hlav“. Do českých firem i do zahraničních – hledali jsme manažery pro firmy v Rumunsku, v Maďarsku, v Litvě. Ale v Česku realizujeme sedmdesát procent byznysu.

* HN: Budou mít firmy v roce 2012 zájem o nové manažery, když ekonomové věští krizi?

Manažeři se mění i v krizi, i v období růstu. Navíc nevíme, jak ta krize bude vypadat. Možná budou firmy opatrnější, jakého člověka si zvolí, kandidáti budou také opatrnější, zda se jim změna vyplatí. Uvidíme, co přinese rok 2012. Je ale fakt, že jsme měli hodně práce s hledáním kandidátů i v roce 2009.

* HN: A co bude s platy manažerů?

V tom jsou velké rozdíly. Směrem dolů. Platy jsou až o třetinu menší. Velká část variabilní složky je navíc vázána na skutečné výsledky, to také dříve nebylo, spíš byly bonusy automatické, v plné výši. Dnes se posuzuje obrat, zisk firmy, prostě velmi dobře hodnotitelné věci. A teprve pak se zvažuje přiznání bonusů.

***

Učil jsem se na vlastních chybách. Třeba jsem si nesehnal na kandidáta dostatečné reference. A to je důležité, protože papír snese úplně vše.

Profil - Jan Brázda, 51 let Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, titul International Executive MBA získal na univerzitě v Pittsburghu. Začínal v BVV Brno, pak řídil World Trade Center Brno. Od roku 1999 byl šéfem American Express pro střední a východní Evropu, v roce 2005 se pro tento region stal šéfem ve firmě Hays Specialist Recruitment. Deset let je členem představenstva Americké obchodní komory v Česku.


zpet