English

Pro kandidáty

Zašlete nám své CV



Kontakt

Constellation s.r.o.
U Prašné brány 1, 110 00 Praha 1
Czech Republic
tel +420 224900090
fax +420 224900095
office@constellation.cz

Novinky

Není titul jako titul, Jan Brázda, Hospodářské noviny, 22.4.2011

V posledních týdnech se opět objevilo několik informací, vážících se k rozdílné kvalitě našich vysokých škol a jejich absolventů. Fakta, která prokazují nedostatečnou kontrolu absolventských prací vlivných úředníků (příkladem může být bakalářská práce brněnského primátora), titul získaný na neobvyklé vysoké škole na slovenském maloměstě (v případě jihomoravského hejtmana) a nejnověji i trestní oznámení Akreditační komise na jednu soukromou vysokou školu, to všechno ukazuje na nezvládnutý proces raketového růstu českého vysokého školství, převážně pak toho soukromého. Zatímco v roce 2003 studovalo v ČR na vysokých školách 230.000 studentů, v roce 2009 jich bylo již téměř 400.000, z toho 60.000 na školách soukromých. V loňském roce u nás existovalo již více než 40 soukromých vysokých škol, z nichž celá řada má ve svém názvu slova bankovní, finanční či ekonomická a další nesou jména významných českých osobností. Většina těchto škol nabízí téměř totožné programy, zaměřené převážně na ekonomiku a humanitní vědy. Úroveň studia na těchto školách je velmi kolísavá a mnohdy je přizpůsobena jen cíli získání jakéhokoli vysokoškolského titulu jako kvalifikačního předpokladu pro výkon současné či budoucí pracovní funkce daného studenta. Někteří experti již hovoří o tom, že existence téměř osmdesáti vysokých škol u nás neodpovídá velikosti našeho trhu, například na základě toho, že v mnohonásobně větší Velké Británii existuje vysokých škol celkově jen 160. Ale pokud bude 90% státního příspěvku dané vysoké škole odvislé od počtu studentů (s přihlédnutím k náročnosti oboru), budou mít školy zájem přijímat stále více studentů, bez ohledu na jejich uplatnitelnost v praxi.
Protože se absolventi těchto nových škol, ať už soukromých či státních, začínají postupně dostávat na manažerský pracovní trh, začínám mít po pohovorech s nimi ucelenější informace o tom, jakou kvalitu studia jednotlivé školy nabízejí a jaké nároky na studenty kladou. Je samozřejmě těžké, jak pro studenty, tak i pro jejich budoucí zaměstnavatele, se v této oblasti objektivně orientovat, ale je zřejmé, že úroveň magistra na jedné škole je naprosto nesouměřitelná s úrovní absolventa magisterského studia na škole druhé. Myslím si, že většina vysokých škol by měla produkovat pouze absolventy bakalářského studia (a to především praktického zaměření) a možnost udělování magisterského či doktorského titulu by měla být svěřena jen dlouhodobě prověřeným školám s výbornou reputací a s vědeckým potenciálem. V takovém případě nebude docházet k devalvaci těchto titulů způsobem, který můžeme sledovat již nyní. Odstrašujícím příkladem může být například titul MBA, který sice nabízejí nejlepší školy v USA jako plnohodnotné a velmi obtížné dvouleté studium, ale můžete si ho v podstatě bezpracně pořídit distančně i po internetu. A pokud se budoucí zaměstnavatel nebude v této otázce orientovat, může to absolventovi tohoto „dálkového“ studia lehce projít.
Pokud se týče financování našich vysokých škol, je jasné, že současná situace je neudržitelná a musí se rychle upravit. Podle mého názoru by se měly při financování daleko více zohlednit i kvalitativní prvky, jako je například uplatnitelnost absolventů, výzkumné výstupy nebo podpora podnikatelské praxe při inovacích.
Jestli nedojde rychle ke změně, budeme mít u nás brzy zástupy absolventů vysokých škol, očekávajících logicky přijetí na adekvátní pracovní místa, která ovšem nebudou v praxi existovat. Důležité pro další směřování vysokého školství také bude, zda i v oblasti řízení lidských zdrojů bude docházet k lepšímu porozumění této problematiky tak, aby tlak trhu přispíval k jasnému rozlišení náročnosti a kvality vzdělání, kterým uchazeč prošel. A platí to nejen u společností soukromých, ale i u firem se státní účastí a u státních úřadů.



zpet